Šampaňské – to je víno par excellence pro všechny nálady a ke každé příležitosti. Je to víno, které nás probere a vzpruží, víno, s nímž můžete strávit den i prožít nezapomenutelnou noc.
Třebaže se používání termínu vína ze Champagne objevuje již v polovině 17. století, skutečnou senzací se ona šumivá vína stala až na přelomu 17. a 18. století. Svůj podíl na tom měly obzvláště přírodní podmínky, které udávaly nejen charakter vína, nýbrž i jeho obchodovatelnost. Záhy se tak dostalo šampaňské na královský dvůr ve Versailles, jenž v té době udával módní trendy mezi evropskou aristokracií. Proto také zřejmě nikoho nepřekvapí, že se poptávka po šampaňském rychle rozšířila například do Nizozemí, Německa, Anglie, Portugalska či Španělska. V té době plnilo různé bankety a oslavy. V průběhu staletí se pak dokonce šampaňské proměnilo v symbol, který je dodnes spojován s jakýmkoli příjemným okamžikem, kdy je oceňováno jako svůdný nápoj pro speciální příležitost, přičemž ve formě přípitku zůstává na prvních příčkách dodnes.
Den pro šampaňské
S myšlenkou, aby mělo svůj speciální den i šumivé víno ze Champagne, přišel v roce 2009 kalifornský autor píšící o víně jménem Chris Oggenfus. Ten svým nadšením pro šampaňské upoutal za uplynulých více než deset let doslova tisíce milovníků šumivých vín, a tak není divu, že se z tohoto nápadu stal světový svátek.
Mezinárodní den šampaňského se každoročně slaví vždy čtvrtý pátek v říjnu, což letos vychází na 28. říjen. Den vzniku samostatného Československa tak můžete oslavit v tomto roce velmi stylově, a to se sklenkou šampaňského v ruce.
Jak nejlépe oslavit Mezinárodní den šampaňského
Jednoznačně se dá říct, že v případě oslav tohoto významného dne neuděláte špatně, pokud sáhnete po jakémkoliv šumivém víně ze Champagne. Není ovšem šampaňské jako šampaňské. Cesta na piedestal šumivých vín vedla v 60. a 70. letech přes období silného rozvoje, kdy započala mechanizace a industrializace výroby. Do popředí se hrnula hlavně intenzivní produkce, kdy byl důraz kladen na „bublinky“ místo na kvalitu vína jako takového. Trendem byla několikrát čiřená a filtrovaná vína ukládaná v nerezu. Za necelých padesát let tak produkce vzrostla téměř o 300 milionů lahví za rok. Nepřekvapí tudíž, že tváří v tvář této masové výrobě se objevily myšlenky organického zemědělství a hledání budoucích limitů produkce. Právě návrat k historickým postupům tvoří jednu ze současných vizí o budoucnosti regionu. Výrobci se opětovně vracejí k různým formám sloužícím k vinifikaci, kdy můžeme kupříkladu poukázat na používání sudů z různých druhů dřeva a velikostí.
Není skvělého vína bez skvělého lesa
Ukázkovým příkladem mezi nově smýšlejícími výrobci je Claud Giraud z historicky prestižní vesnice Aÿ, jenž se svou filozofií „0 % nerezové oceli“ oživuje typické šampaňské sudy z argonského dubu o objemu 205 litrů, které se u výrobců pravidelně vyskytovaly ještě před sto lety.
Vyzkoušet tak můžete neročníkové cuveé Henri Giraud Esprit Nature Brut přezdívané jako „otvírák dveří“, které ztělesňuje identitu tohoto vinařství skrze živé a vyvážené cuveé skládající se z 80 % hroznů odrůdy Pinot Noir a z 20 % hroznů odrůdy Chardonnay. Jak už napovídá jeho název, toto bílé šampaňské ztělesňuje ducha domu a jeho filozofii zaměřenou na jediný cíl: vyrábět to nejlepší víno, které je součástí přírody a lidského světa už 10 000 let.
Claud Giraud je totiž známý tím, že pro zrání svých vín používá sudy vyrobené ze dřeva pomalu rostoucích, mimořádně kvalitních dubů starého Argonského lesa, který se nachází v severní Francii v jižním podhůří Arden a je vzdálen pouze 35 km od vinařství.
Za pozornost tudíž stojí i jeho pocta odrůdě Pinot Noir. Vždyť výroba Henri Giraud Hommage au Pinot Noir trvá dlouhých 54 měsíců. Toto šampaňské, které vzniká výhradně z hroznů odrůdy Pinot Noir, je tak ve výsledku mimořádně komplexním, jemně kořeněným cuveé s velkým charakterem.
V neposlední řadě se pak nabízí ochutnat Henri Giraud Dame-Jane Rosé, jehož název je odvozen od perského města Damghan, nacházejícího se na Hedvábné stezce na území tzv. Úrodného půlměsíce bývalé Mezopotámie, kolébky vína. Toto město se specializovalo na výrobu skleněných a terakotových demižonů určených ve starověku k přepravě oleje a vína. Na etiketě je vyobrazena mytologická bohyně plodnosti z terakoty, která symbolizuje spojení půdy s terakotou, ze které se vyráběly nádoby na víno už celá tisíciletí před nástupem našeho věku.
Zvýraznění terakotového demižonu odkazuje zejména na proces výroby, kdy se toto cuveé nechává kvasit v sudech ze dřeva dubů Argonského lesa a následně se ukládá ke zrání v nádobách z terakoty, určených pro červená vína s označením AOC. Dame-Jane se vyznačuje plností vinné odrůdy Pinot. Je to svěží cuvée s výraznými ovocnými tóny, především lesních jahod, bezpochyby představuje dokonalý způsob, jak si nasadit pomyslné růžové brýle a nechat se vtáhnout do víru oslav Mezinárodního dne šampaňského.
Text: Tomáš Mozr, Linda Brabcová
Foto: Henri Giraud, Anna Postnikova, StockFood.cz
