APERITIV

Pití aperitivu se pokládá za ryze evropskou záležitost, přičemž pod tímto termínem se zpravidla rozumí menší alkoholický nápoj, který se podává patnáct až dvacet minut před začátkem jídla. Jeho hlavním účelem je zpříjemnit dotyčnému čekání na pokrm a povzbudit u něj při daném společenském setkání chuť k jídlu. Původ slova aperitiv je pak možné hledat v latinském výrazu aperīre (otevírat), jelikož už ve starověkém Římě bylo zvykem přidávat do vína pelyněk a různé další byliny, aby se trávicí trakt připravil na požitky z nadcházející hostiny. Na vliv aperitivů upozorňoval v 5. století i asketa Diadochos z Fotiké, který vyzýval k umírněnosti v popíjení těchto nápojů. Nicméně skutečný převrat v konzumaci aperitivů nadešel až na přelomu 18. a 19. století, kdy hlavní zásluhy bývají připisovány Italům a jejich kultuře, v níž se zrodily tradiční evropské vermuty i jiné hořkosladké nápoje, mezi něž se později řadí také ikonická značka Campari. Postupem času se tento trend uchytil v módních kavárnách v Římě, Janově, Florencii, Miláně, Turíně či Benátkách a nejpozději od poloviny 19. století se ve velké míře rozšířil i do Francie a dalších zemí. Vždyť právě z francouzského apéritif přejala čeština do své slovní zásoby výraz aperitiv.

Ve 20. letech minulého století, kdy ještě převládalo určité přesvědčení o blahodárných účincích alkoholických nápojů, pomohla vysoká popularita koktejlů etablovat kulturu konzumace chuť povzbuzujících nápojů do té míry, že dodnes patří koktejly jako martini nebo negroni mezi absolutní klasiky. „Člověku se totiž nabízí specifický moment, kdy buď končí pracovní den, nebo teprve začíná večer, k jehož ozvláštnění není potřeba mít příliš mnoho ingrediencí. V Itálii se vždy doma najde kousek sýra, olivy či nějaký ten chleba. Na aperitivu oceňuji především jeho efekt nabalující se sněhové koule, protože s každým douškem máte větší a větší chuť k jídlu, která vás většinou dostihne do deseti minut,“ říká Milan Zaleš, Campari Brand Ambassador.

Při bližším pohledu na téma aperitivu jakožto stimulujícího nápoje můžeme najít dokonce solidní vědecké studie, podle nichž se vskutku jedná o fyziologický proces. Existuje totiž několik významných faktorů, které připadají v úvahu – od hořké chuti přes profil alkoholu, jenž čistí jazyk, až po vliv bublinek nebo cukru na absorpci alkoholu v lidském těle. Zvláštní pozornost je v tomto směru věnována bublinkám, které se řadí do kategorie lehčích aperitivů. Mezi nimi vyniká v posledních letech zejména spritz, jehož vznik sahá podle legendy k rakouským vojákům, obchodníkům, ale i diplomatům, kteří během svého pobytu v severní Itálii hojně popíjeli víno v místních tavernách. Jelikož však na ně bylo příliš silné, museli si jej údajně upravovat střikem vody, aby lépe vyhovovalo jejich jazyku zvyklému na ryzlink. Nově příchozí hosté si tak náhle začali objednávat tzv. spritzen wine, třebaže oficiální označení Spritzer bylo uznáno až v roce 1961. Na počátku všeho byl sice spritz pouhou kombinací bílého či červeného vína s perlivou vodou, nicméně první změna přišla zkraje 20. století s rozmachem sifonové lahve. Větší dostupnost perlivé vody totiž vyvolala enormní zájem mezi rakouskou šlechtou, která si zčistajasna mohla a chtěla dopřát méně alkoholický drink s nezbytnou noblesou. Tuto vznešenost posléze vystihuje náhled Milana Zaleše, kdy se s nadcházejícím jarem nechal inspirovat italsko-francouzskou tradicí. Výsledkem je tak Le Grand Spritz, jenž přináší svěží kombinaci pomerančového likéru Grand Marnier, prosecca Gancia Brut a prémiového nealkoholického aperitivu Crodino. Perfektní souhra jednotlivých složek se v tomto koktejlu zdá být o to neslýchanější, že žádná z nich nevyčnívá a harmonicky se při konzumaci projevují jedna po druhé.

NA SUCHU

Ve zprávě britského statistického úřadu z roku 2016, vztahující se ke spotřebě alkoholu, se objevil nespočet pozoruhodných údajů, z nichž se například dozvídáme, že v posledním týdnu nepilo více než 40 % dospělých jedinců, z nichž dokonce necelých 21 % nepije alkohol vůbec. Ve srovnání s rokem 2005, kdy toto pozorování začalo, se jedná o dvouprocentní nárůst. Vyjma zdravotních, náboženských, ekonomických či bezpečnostních důvodů tudíž můžeme sledovat dlouhodobou proměnu společenského myšlení, kdy hlavní hybnou silou je nastupující generace, která daleko více než dříve zohledňuje zdravý životní styl i pracovní omezení spjatá s kocovinou.

Suchý únor je za námi, a proto se nabízí menší zhodnocení. Česko sice nezaznamenává takové výkyvy jako Velká Británie, v české statistice z let 1989–2017 si však znovu můžeme všimnout poklesu průměrné spotřeby alkoholu v přepočtu na jednoho obyvatele. V roce 2005 byla údajně spotřeba s více než 188 litry alkoholu na svém maximu, přičemž v předloňském roce klesla konzumace o necelých 18 litrů alkoholu. Vysvětlením může být, že lidé pijí méně a kvalitněji. Na druhou stranu se nabízí i to, že u velké části společnosti jsou primární volbou nealkoholické nápoje, které v barech obvykle plní roli alternativy k běžným alkoholickým nápojům. Vynikající alternativu k tradičním aperitivům pak představuje nejkonzumovanější aperitiv v Itálii s názvem Crodino. Jeho příběh se váže k roku 1964 a oblasti Piemontu, konkrétně k obci Crodo v italské provincii Verbano Cusio-Ossola. Ona typická hořkosladká chuť poskytuje možnost vychutnat si jej různými způsoby. Můžete jej pít čisté, ale také se sodou, tonikem nebo čerstvou pomerančovou šťávou. V současnosti je Crodino dostupné v nezaměnitelných 10cl lahvičkách ve dvou variantách – Biondo, jež láká spíše na snoubení bylin, koření a dřevěných kůr s pomeranči, a Rosso, které trpkou vůní krvavého pomeranče pouze umocňuje chuťový prožitek.

LE GRAND SPRITZ

40 ml Grand Marnier Cordon Rouge
80 ml Gancia Prosecco Brut
100 ml Crodino

Postup: přímo do skla – naplňte sklenici ledem, dávkujte všechny ingredience a promíchejte. Závěrem do nápoje vložte pomerančovou kůru
Ozdoba: plátek pomeranče
Koktejl Grand Spritz namíchal ambasador značky Campari, Milan Zaleš.

Text: Tomáš Mozr
Foto: Anna Postnikova