Energický muž mnoha tváří, který pečlivě nahlíží do minulosti, aby vytvořil destiláty budoucnosti a postupně lahev za lahví pozměnil svět. Alexandre Gabriel je majitel společností Maison Ferrand a West Indies Rum Distillery, který stojí za značkami Plantation Rum, Citadelle Gin a Ferrand Cognac. Alexandre Gabriel je však nejen majitelem těchto úspěšných značek, ale zároveň působí jako jejich master blender.
Je o vás dobře známo, že působíte v celé řadě rolí a zastáváte nesmírně velké množství pozic. Která z nich je pro vás nejdůležitější?
Bezpochyby role tvůrce. Ona možnost, že smím neustále tvořit je pro mě naprosto klíčová. Někteří lidé píší knihy, já vyrábím destiláty. Lidé zapomínají, že destiláty jako koňak, rum nebo třeba gin jsou v první řadě o sdílení emocí. Skvělé destiláty jsou přece skutečným uměním člověka. Víte, v současnosti máme všichni sklon poslouchat tu samou hudbu, ať už je to U2, AC/DC nebo něco jiného. Před padesáti nebo sto lety měla ovšem každá vesnice svou vlastní hudbu a s ní i své vlastní dědictví, svou identitu. Pochopitelně mi můžete oponovat, že ve světě destilátů najdete calvados v Normandii, koňak v Cognacu, armaňak v Armagnacu a dost podobně to bude platit i pro víno, ale v případě rumu máte jeden spirit a tisíce různých míst. Ale není to jen o daném místě. Hodně lidí hovoří o významu půdy, když zmiňují patřičné terroir. Nicméně terroir je daleko víc, jde o přirozené spojení půdy, klimatu a konkrétní kultury. Vezměte si, že já jsem například vyrostl se svými bratranci na farmě v jižním Burgundsku, kde mě moji prarodiče učili tradičním hodnotám. Můj dědeček vždy učil, že krása spočívá v zemi a říkával, že „člověk nevlastní vinici, ale pouze o vinici pečuje.“ Vzato kolem a kolem je to zem, kdo nás vlastní. Stačí si připomenout, kde všichni spočineme na věčnost. Musíme si proto uvědomit, že my se jen staráme o přírodu a způsob, jak něco pěstujeme se odráží i v naší kultuře, která se promítá i do vybraného destilátu.
Plantation je znám svou geografickou rozmanitostí. Jaká oblast byla ale tou první, s níž jste začali a uspěli?
Ve skutečnosti to nebyla pouze jedna země. Začali jsme s rumy z Barbadosu, Jamajky a Trinidadu. Můj sen ale byl být součástí destilerie a podílet se na produkci. Začali jsme proto šetřit peníze a poohlížet se po vskutku ikonické palírně. A hle, objevili jsme spící krásku v podobě West Indies Rum Distillery. Tato palírna je na Barbadosu situována hned vedle pláže a je tam již od roku 1893. Součástí byl v té době rovněž archiv obsahující informace sahající až k roku založení. Představte si, že máte k dispozici podrobné materiály o výrobě rumu, které jsou více než sto let staré a které popisují design destilačního zařízení, náležité teploty při destilaci atd. Byl tam dokonce jeden měděný destilační kotel známý jako Rockley Still, který byl řemeslnou prací z 80. let 18. století. Zatímco si teď spolu povídáme, je toto zařízení ve Francii ručně opravováno jedním odborníkem a doufám, že příští rok už bude moct opět po padesáti letech nečinnosti produkovat rum.
Je mi jasné, že to je něco jako Sofiina volba, ale který rumový region, respektive jaké terroir je pro vás nejlepší?
To je velice obtížná otázka. Já mám tři děti, a tak je to v podstatě ten samý typ otázky. Jak dobře víte, zbožňuji vytváření nových destilátů a v případě Plantationu děláme tucty a tucty rumů, z nichž každý je jiný, a přesto výjimečný. Plantation tedy pro mě není jen nějakým dalším produktem, pro mne je symbolem dobrodružství. Proč byste se chtěli dívat na obrázek, když můžete zhlédnout film? A přesně to je Plantation. Je to film plný chutí, které vám chci ukázat a někdy si je chci sobecky promítnout také jen sám pro sebe. Beru si proto vždy pět až deset vzorků k nočnímu stolku. Má manželka sice vždy říká, že v rámci spokojeného manželství to musím ráno uklidit, ale jako master blender, kdy občas ochutnávám až šedesát sudů za den, si zkrátka rád vezmu večer k posteli několik vzorků, abych k nim mohl přivonět, zatímco si čtu. Proč bych si tedy vybíral jen jeden? Samozřejmě, záleží na náladě, na daném dni nebo s kým zrovna trávím svůj čas. To je ta krása, kterou můžete sdílet. Na jedné straně se vám nabízí ona elegantní ovocná chuť Barbadosu, na straně druhé leží jamajské tóny přezrálého ovoce, květinové aroma z Trinidadu nebo pěkné robustní tělo z Fiji. Já bych chtěl všechny. Někdy se lidé ptají, jaký rum byste si vzal na pustý ostrov? Obvykle odpovídám, že bych si vzal pot still a několik sudů, abych mohl vyrobit rum nový. Měl jsem to štěstí, že jsem za svůj život potkal a stále potkávám nespočet odborníků, kteří mě inspirovali, když mi ukázali krásy jednotlivých lokalit i unikátní způsoby výroby.
Celý rozhovor najdete v 31. čísle Warehouse #1 časopisu.
Ptal se Tomáš Mozr.
Foto: Lukáš Janičina
