Nikka Perfect Serve patří mezi barmany k oblíbeným soutěžím díky své neobvyklosti. V podstatě není potřeba se na ni nijak připravovat, vyjma znalostí o značce. Vše ostatní však vyplyne z přítomného okamžiku, čímž zdárně simuluje běžný barový provoz. To, co rozhoduje, není jen chuť prezentovaného koktejlu, ale také pohostinnost, na niž je v japonské kultuře kladen obzvláštní důraz. Oba aspekty se letos povedlo nejlépe propojit Jakubovi Baštincovi z brněnského Escobaru.
Letošní ročník Nikka Perfect Serve přinesl jednu zásadní změnu. S ohledem na rostoucí zájem jednotlivých zemí přistoupila značka ke spojení některých trhů. Toto rozhodnutí se dotklo i Česka, které do finále vstupovalo spolu s Polskem. Každá země tak do něj vyslala svých pět zástupců. Hostitelem se pak stalo Česko, konkrétně nově otevřený pražský bar Forbína, kde aktuálně působí vítězové z posledních dvou let Honza Vlasák a Peter Plieštik.
„Spojení s další účastnící se zemí je vždy trochu problematické. V Polsku se navíc pár dní před uzávěrkou přihlášek měnil distributor značky a ten nový měl tedy málo času na seznámení se s konceptem soutěže a naplánování pobytu v Praze pro finalisty. Ty k tomu čekala několikahodinová jízda do Prahy a soutěžení na ‚soupeřově‘ hřišti. Nicméně polští soutěžící zde byli přijati s velkým respektem. Podle mé zkušenosti mají pohostinství tak nějak více přirozeně v sobě. Pamatuji si, že v roce 2019 vyhrál globální finále právě polský zástupce a to byl jedním slovem koncert,“ podotýká k propojení trhů Kryštof Hordina, whisky ambasador společnosti Ultra Premium Brands, jež Nikka Perfect Serve v České republice pořádá, a zároveň brand manager značky Nikka.
Vyjma této drobné organizační úpravy zůstal princip Nikka Perfect Serve stejný jako v minulých letech. I letos soutěž prověřila především míru pohostinnosti účastníků a jejich schopnost adaptovat se na neznámé prostředí a (ne)obvyklé situace, které přináší nejen samotné klání, ale i každodenní barový provoz. Před samotným finále ale bylo ještě třeba vybrat ty, kteří se v něm utkají.
Dual Harmony
K tomu posloužilo úvodní kolo soutěže, v němž měli barmanky a barmani za úkol připravit koktejl na bázi kteréhokoli produktu značky Nikka. Kromě whisky tak mohli zvolit i gin nebo vodku. Tématem bylo Dual Harmony, které částečně navázalo na loňské zadání The Other Half. Opět šlo tedy v drinku a jeho příběhu propojit některé prvky týkající se značky Nikka jako například Skotsko–Japonsko, palírny Joiči–Mijagikjó či osobnost zakladatele Masataka Takecury a jeho ženy Rity. Nad tím vším pak stálo ještě letošní 90. výročí společnosti Nikka, které se do letošního ročníku Nikka Perfect Serve také promítlo.
Tato disciplína poslala do finále za Českou republiku Jakuba Baštince (Escobar, Brno), Matúše Brahta (Forbína, Praha), Dominiku Rennerovou (Bonvinant’s, Praha), Františka Říhu (Sky Bar hotelu Horizont, Pec pod Sněžkou) a Carolu Urru (Savage, Praha). Desítku finalistů doplnili polští soutěžící: Krzysztof Jędrzejak (The Roots, Varšava), Artjoms Markovs (Bar and Books, Varšava), Tomasz Musiałek (Kita Koguta, Varšava), Michal Sidlo (Zaremba Cafe, Varšava) a Dawid Tokarski (The Trust, Krakov). Bohužel poslednímu zmíněnému účastníkovi znemožnily cestu na finále povodně, a tak se o cestu do Paříže (a případně i do Japonska) nakonec utkalo devět soutěžících.
Směna jako každá jiná
Stejně jako loni zahájil soutěžní den duchovní otec Nikka Perfect Serve Stano Vadrna, který pro finalisty připravil workshop s názvem Mastering your breath, voice and presence. Vycházel přitom z hereckých technik Michaela Chekhova, které se snaží přenášet do barového prostředí a naučit barmany, jak působit autenticky a duchapřítomně. S tím souvisí i správná technika dýchání, která ovlivňuje rozpoložení, mysl i hlasový projev.
Na závěr své prezentace Stano Vadrna udělil finalistům několik posledních rad. Připomněl také princip Nikka Perfect Serve, v níž nejde primárně o soutěžní klání, ale v podstatě o patnáctiminutový guest shift. Barmanky a barmani musí vedle svého soutěžního koktejlu předložit porotě další dva drinky vyplývající ze scénky, kterou před nimi sudí na místě rozehrají. Losováním si pak finalisté zvolili nejen pořadí, ale právě také výchozí situaci, na niž museli adekvátně zareagovat.
Do poroty v letošním roce usedli autor blogu Rum Explorer Krzysztof Piaseczny, loňský vítěz Peter Plieštik a šéfkuchař Jakub Horák specializující se na japonskou kuchyni. Přestože se sám několika kulinářských soutěží zúčastnil, posuzování té barmanské pro něj bylo novinkou. „Hodnotit regionální kolo v takovéto soutěži vnímám jako velkou příležitost a zážitek, který jsem si opravdu užil. Sám jsem se během dne naučil spoustu věcí a získal nové zkušenosti. Myslím, že podobné soutěže jsou potřeba, aby se barový svět posouval a každý z účastníků získal další rozhled. Všichni do toho přitom dali maximum a skvěle se poprali s postavami hostů, které jsme pro ně ztvárnili. Soutěžící nejsou ve svém prostředí, netuší, kdo jim na bar dorazí, a navíc každý jejich pohyb sleduje spousta kolegů z branže – ale právě to jim určitě přineslo zkušenost, z níž mohou těžit v budoucnu,“ sdílí své dojmy Jakub Horák.
Jednotliví členové poroty se postupně proměnili v cestující do Tokia, rozhádaný homosexuální pár, michelinské kuchaře, slavné influencery či fanoušky zombie filmů. Zpočátku byli všichni tři trochu nesmělí, ale s postupujícím odpolednem se dostávali do ráže a některým soutěžícím dokázali pěkně zatopit. Například Dominika Rennerová musela ustát hádající se pár a třetího hosta, kterého jejich křik obtěžoval a nebál se to dát najevo stejně nerudným způsobem. Carola Urru zase míchala drink pro trojici influencerů obrážející nejslavnější světové bary, kteří s sebou měli i profesionálního fotografa. Nápoje tak připravovala notně osvětlená záblesky fotoaparátu. „Svoje postavy bych z baru rychle vykázal. Upřímně doufám, že si v Praze a Varšavě budu ještě někdy moct dát drink,“ shrnuje se smíchem Peter Plieštik.
Celkově však role hostů nesváděly k excentrickým polohám jako v minulých letech. Spíše než situace vyhrocené do extrému přinesly letošní scénáře autentickou simulaci barového provozu a důraz se kladl spíše na rozličné požadavky na drinky – jejich podobu, chutě a vyznění. Ty se obvykle prolínaly s popisem role, a tak například fanoušci zombie filmů požadovali koktejl připomínající krev a „poslední drink na samém konci světa“.
Být sám sebou
Nejlépe si za soutěžním barem vedli Artjoms Markovs, Michal Sidlo a Jakub Baštinec, který se umístil na první příčce a čeká jej cesta na globální finále. Mezi ním a druhým Michalem Sidlem pak rozhodl jediný bod. „Vím, že to zní jako klišé, ale letos byl výkon všech soutěžících opravdu vyrovnaný. Bylo vidět, že soutěž má už svou tradici a barmani lépe chápou, co je čeká. Ve srovnání s předchozími ročníky se také výrazně posunula úroveň znalostí o japonské whisky, značce Nikka a jejím zakladateli. Přesto stále vidím prostor pro zlepšení, hlavně v té přirozenosti. Dokázat ze sebe shodit určitou křečovitost spojenou se soutěžemi a uvažování nad tím, co je správné.“
Těžkost rozhodování potvrdili i členové poroty. Podle Jakuba Horáka každý ze soutěžících dokázal zvednout nastavenou laťku a dostat ze sebe to nejlepší. Také Stano Vadrna s potěšením kvitoval, že úroveň soutěže je rok od roku lepší. Jakubovi Baštincovi tak přinesla vítězství hlavně konzistence ve všech hodnocených kritériích. V porovnání s ostatními našel dokonalý balanc mezi pohostinností, znalostmi, kreativitou a chutí koktejlu. „Právě to se stalo osudné polskému soutěžícímu, který skončil na druhém místě. Kdyby se hodnotilo pouze to, jak se vyrovnal se situací a jak se postaral o své hosty, vyhrál by na plné čáře. Nikka Perfect Serve je ale stále koktejlová soutěž, a tudíž jsou připravené koktejly velmi důležitým střípkem ve výsledné mozaice. A zde byl bohužel výkon tohoto soutěžícího až podprůměrný,“ podotýká Kryštof Hordina a Peter Plieštik jeho slova jen stvrzuje: „Za mě měl Jakub nejvyrovnanější výkon. Úsměv, vtip a rychlé a upřímné reakce. V jeho prospěch hrála též kvalita drinku. Popravdě, v tom měli čeští soutěžící jednoznačně navrch, byť v pohostinnosti se jim polští finalisté dokázali vyrovnat.“
A čím tedy Jakub Baštinec porotu oslnil? Zejména si vzal k srdci rady Stana Vadrny, před odpočtem se pořádně vydýchal a plně se vžil do představy, že je na guest shift ve Forbíně. První z hostů (Krzysztof Piaseczny) měl chuť na rum a něco k snědku. Jakub mu nejprve nalil panáka, pohotově donesl sendvič z cateringu a poté jej přesvědčil, aby vyzkoušel jeho signature drink The First Time. Ten se skládal z whisky Nikka from the Barrel, vermutu Sedmero, umami bitters a domácího cordialu ze zázvoru, rakytníku a medu. Zbývající dva hosté (Jakub Horák a Peter Plieštik) dorazili z promítání zombie filmu a byli plní zážitků, které promítli do své objednávky. Jednomu z nich proto připravil variaci na tiki koktejl Zombie a druhému, který žádal drink podobný krvi, vytvořil twist na Boulevardier. „Miluju Japonsko a o soutěži Nikka Perfect Serve jsem věděl už dlouho. Vždy jsem k ní měl zdravý respekt, ale letos jsem se rozhodl, že to nakopnu a předvedu dobrý výkon – a ono to vyšlo ještě lépe, než jsem čekal,“ konstatuje Jakub Baštinec, který v brněnském Escobaru působí už šest let. Ostatním zájemcům pak vzkazuje, aby se nebáli do soutěže přihlásit: „Člověk nikdy neudělá chybu tím, že se odhodlá někam přihlásit. Spíš naopak lituje, že se na něco vykašlal. Nikka Perfect Serve je velká zábava, a když se něco nepovede, nevadí – chybami se člověk učí.“
Příští zastávka: Paříž
Na Jakuba nyní čeká globální finále v Paříži. V jeho rámci projde třemi disciplínami: vědomostním textem, přípravou jedné klasické receptury na bázi některého z produktů značky Nikka a poté standardní Nikka Perfect Serve. Přípravu nehodlá čerstvý národní vítěz podcenit a hodlá využít i pomocné ruky, kterou mu nabídli Honza Vlasák a Peter Plieštik. Od něj už ostatně první radu dostal: „Nikka Perfect Serve je jedinečný koncept, kde soutěžní mód může být celému vystoupení na škodu. Hlavně tedy, ať si to jde užit a netlačí zbytečně na pilu. Jen tak dosáhne autenticity a přirozeného vystupování a místo soutěžní prezentace připraví hostům jedinečný zážitek.“
Vítěz globálního finále a soutěžící, který skončí na druhém místě, se mohou těšit na odměnu v podobě cesty do Japonska a palíren Joiči a Mijagikjó. Právě z druhého místa se poštěstilo navštívit Japonsko Honzovi Vlasákovi i Petru Plieštikovi. Zda se zadaří i Jakubovi Baštincovi, se dozvíme už na začátku prosince.
Text: Soňa Hanušová
Foto: Jiří Prokop
