Závěr našeho adventního seriálu o šumivých vínech nelze věnovat nikomu jinému než jejich králi, šampaňskému. Jedno z nejslavnějších a nejvyhledávanějších vín začalo svou kariéru jako kazová záležitost. Region Champagne býval proslulý svými tichými víny a vznik bublinek při pokračující fermentaci v láhvi nebyl žádoucí jev. Z „ďáblova vína“ se však brzy proměnilo ve vítaného hosta jakékoli oslavy.
Jakmile se ukázalo, že šumivé víno není třeba považovat za vadu, ale dá se celkem úspěšně obchodovat, zapracovali vinaři na vylepšení procesu výroby. Láhve z tenkého skla nahradily ty silnostěnné, které během druhotné fermentace nepopraskají, a zátku začal chránit drátěný muselet, jenž zabraňuje jejímu vystřelení.
Obliba šampaňského neunikla ani okolním regionům a zemím, brzy se tak začala objevovat i další šumivá vína. Pro ochranu svých produktů začali sami vinaři volat po apelačních zákonech, kterých se dočkali v roce 1927. Od té doby se šampaňským smí nazývat pouze víno vyrobené v regionu Champagne z povolených odrůd révy vinné, která taktéž musí být vypěstovaná pouze zde. Signifikantní je druhotná fermentace v láhvi, tzv. zrání na kalech, po dobu minimálně 15 měsíců.
Návrat zpět ke kořenům
Již v 19. století se také vyvinul výrobní proces, který umožnil obrovský nárůst produkce šampaňského. Ruku na srdce, v některých případech na úkor jeho kvality. V současné době proto řada vinařů hledá cestu zpět ke kořenům a k tradičním postupům výroby šampaňského. Jedním z nich je i Claude Giraud, zástupce 12. generace rodiny Giraud-Hémart.
Tento propagátor návratu k tradiční výrobě zcela eliminoval nerezové kvasné tanky a zrání probíhá výlučně v dubových sudech vyrobených ze dřeva Argonského lesa situovaného nedaleko vinařství, případně v terakotových demižonech. Šampaňský dům Henri Giraud, jehož vinice spadají do oblasti klasifikované jako Grand Cru, je také zástupcem rozumného pěstování bez použití insekticidů a další chemie. Pokud tedy pro nadcházející novoroční přípitek hledáte něco skutečně výjimečného, je šampaňské Henri Giraud tou správnou volbou.
HENRI GIRAUD ESPRIT NATURE BRUT
Toto víno ztělesňuje ducha a filosofii šampaňského domu Henri Giraud. Neročníkové cuvée vyjadřuje úctu k terroiru a k přírodnímu vínu. Směs tvoří z 80 % hrozny Pinot Noir a 20 % Chardonnay, což se projeví v chuti. Ta nejprve rozezní tóny Pinot Noir s doprovodem lesního ovoce. Poté se prosadí Chardonnay s nádechem citrusů a broskví. Víno, jež zraje dva roky na kalech, má nápadnou hloubku chuti s vynikající mineralitou. Na etiketě vyobrazený dub od umělkyně Claudine Divry symbolizuje návrat ke kořenů v podobě dřevěných sudů z Argonského lesa.
HENRI GIRAUD BLANC DE CRAIE
Víno vzniká pouze z odrůdy Chardonnay, hrozny pochází částečně z vinic z Aÿ klasifikovaných jako Grand Cru a částečně z vyhlášené oblasti Montagne de Reims. Aroma s tóny citrusů a lískových ořechů následuje svěží chuť s minerálním závěrem. Toto šampaňské se hodí k jakékoli oslavě a perfektně doprovodí lehčí pokrmy.
HENRI GIRAUD HOMMAGE AU PINOT NOIR
Odrůda Pinot Noir se vyznačuje komplexností, již si ve svém víně přeje zachytit každý vinař. Nejinak je tomu i v šampaňském domě Henri Giraud. Tato láhev představuje poctu neboli hommage dané odrůdě, což se odráží na pečlivém zpracování. Cesta tohoto vína trvá 4,5 roku: nejprve se nechává kvasit v malých dubových sudech po 12 měsíců, následuje šestiměsíční zrání na jemných kalech (tzv. mise retardée) a nakonec prochází druhotným kvašením v láhvi, které trvá 36 měsíců. Výsledkem je mimořádně komplexní, jemně kořeněné cuvée s velkým charakterem, které věrně odráží filozofii domu Henri Giraud, založené na úctě k přírodě a terroiru.
HENRI GIRAUD DAME-JANE ROSÉ
Název tohoto šampaňského odkazuje na perské město Damghan, jež spadá na území bývalé Mezopotámie, kolébky vína. Také se specializovalo na výrobu skleněných a terakotových demižonů určených k přepravě oleje a vína. Základem Henri Giraud Dame-Jane Rosé je cuvée Hommage au Pinot Noir, které je před lahvováním smícháno s 6 % červeného vína odrůdy Pinot Noir pocházejícího ze 70 let starých vinic z oblasti Aÿ klasifikovaných jako Grand Cru. Víno se nechává se kvasit v sudech ze dřeva dubů Argonského lesa a v nádobách z terakoty. Poté prochází zraje po dobu dvou let na kalech v láhvi. Výsledkem je plné víno s výraznými tóny lesních jahod, květinovým nádechem a patrnou mineralitou.
Text: Soňa Hanušová
Foto: Anna Postnikova
